TAMANRASSET: SVÁTEK JARA (TAFSIT)
„Každé jaro k svému jaru“

Koncem dubna slaví Tamanrasset jaro (Tafsit) v původním ahagarském duchu. Tento svátek vítání jara trvá tři dny.

První den vítá Tamanrasset své hosty folklorním průvodem na velbloudí závodiště. Sportovní týmy různých sportovních disciplín a stádo velbloudů nabízejí na uvítanou působivé představení za doprovodu zpěvu přerušovaného zvuky čestných soubojů. Vedle závodiště vyrostou stany, kde místní spolky a družstva nabízejí řemeslné výrobky: vyšívané práce, košíky, zemědělské a jiné produkty.

Druhý den na témže místě probíhají velbloudí závody a soutěž o nejlepšího velbloudáře.
K svátku patří večerní představení se zpěvy a tanci skupin místních umělců, které končí až na úsvitu.

Svátek jara končí výletem na vrchol Assekremu, odkud je možné obdivovat jeden z nejnádhernějších, ne-li nejkrásnější západ Slunce.
Assekrem je známý rovněž poustevnou Charlese de Foucaulda, postavenou v roce 1910 a restaurovanou v letech 1935, 1939 a 1954. V jejím sousedství slouží skromné příbytky za přístřeší Foucauldových „bratříčků“.
V poustevně je vedle modlitebny i knihovna s Foucauldovými sešity a díly mapujícími historii kraje.

Svátek Daghmouli přicházejí k mauzoleu Moulaye Abderrahmana slavit procesí hoggarských kmenů ze všech krajů.
Návštěva mauzolea (Ziara) trvá každoročně dva dny v květnu.
Mauzoleum šejcha uctívaného pro jeho asketický život je nabíleno vápnem. Každý kmen v jeho omítce zanechá stopu na znamení povinnosti starat se o toto zbožňované místo. Tento symbolický rituál probíhá za zpěvu nábožných písní a chvály Boha a jeho světce. Zároveň se jím upevňuje solidarita a bratrství mezi kmeny. Svátek vrcholí řadou sňatků mladých lidí.

Svátek má svůj původ v poctě, již Moulay Abdellah každoročně vzdával odbojným hoggarským Touaregům (pravděpodobně z kmene Imenan) za jejich povstání proti francouzským okupantům v roce 1902.

Vpředvečer svátku se kmeny rozloží v blízkosti mauzolea, připravují společně skopové maso (méchoui) s pšeničnými plackami pečenými v popelu (taguela) a rozdávají datle. Potom popíjejí čaj a sledují tanečníky a zpěváky, k nimž se připojují i ženy.
Večerní posezení se protáhne až do rána.
Svátek končí, když se stín při západu Slunce dotkne mauzolea.

Každročně v květnu v den Achoury slaví Djanet mírovou smlouvu, jež představuje tisíciletou tradici.
Všichni obyvatelé z okolí pohoří Tassili N’Ajjer se scházejí v Djanetu, aby si připomněli a zároveň obnovili mírovou smlouvu, kterou uzavřeli před dvěma tisíci let.

Místní tradice vypráví, že v té době zde zuřila jedna z nejdelších bratrovražedných válek mezi kmeny Oraren a Tra’orfitt.
Teprve když se oba kmeny dozvěděly zprávu o Mojžíšově vítězství nad Faraonem, rozhodli se konflikt ukončit a uzavřely mírovou smlouvu, jež je dodnes spojuje.

Po dobu svátku předvádějí poslední válečný akt, který kdysi dávno rozděloval jejich předky.
Muži přestrojení za „válečníky“ se vzájemně odhadují a popichují jako v opravdovém boji, opakují gesta, z nichž žádné neponechají náhodě. Ženy zpívají v rytmu tamburín a svůj zpěv přerušují výkřiky majícími povzbudit své bojovníky za dohledu starších obou kmenů.
Je to svého druhu rekonstrukce války, která končí podpisem mírové smlouvy.

Skikda každoročně ve dnech 21.-23. května slaví svátek jahod, jež jsou v tomto kraji pěstovány ve velkém.
Sklizeň jahod je pro Skikdu příležitostí přivítat jejich pěstitele z nejrůznějších oblastí, kteří pak s pýchou vystavují své produkty očím návštěvníků i potenciálních klientů.

Místní úřady spolu Národním úřadem pro turistiku doprovázejí tuto událost třídenními oslavami v podobě vystoupení místních i oblastních folklorních souborů, výstav jahod a řemeslných výrobků, zejména věhlasných skikdských výšivek.
Prostranství před radnicí v v římském stylu je místem, kde se v průběhu večerního kulturního představení dostane zasloužené odměny nejlepšímu pěstiteli jahod.
Svátek vrcholí třetího dne večer soutěží o nejlepší pamlsky vyrobené z jahod pro mlsné jazýčky.

Timgad po desetileté přestávce obnovil tradiční festival lidového umění v antickém divadle, monumentálním, dva tisíce let starém divadle z doby římského císaře Trajána.
Festival trvá dva týdny a je jednou velkou řadou kulturních představení a výstav prací lidové řemeslné tvorby.

Obdiv budí výšivky z Aurès, které jsou známé daleko za hranicemi kraje. Festival pomáhá Timgadu a blízkému okolí upozornit na možnosti místní turistiky. Alžírští i zahraniční návštěvníci tam mohou odpočívat v termálních lázních nebo se mohou věnovat lovu.

Timgad, zbudovaný v prvním století našeho letopočtu, je zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO díky svým historickým památkám : fórum, divadlo, termální lázně, kapitol, veřejná knihovna s unikátním půlkruhovým sálem, křesťanské pohřebiště s více než 10 000 hrobů a muzeum s jedinečnou sbírkou nejkrásnějších mozaik v Alžírsku.

Svátek keramiky se už devět let koná v červnu v kraji Mâatkas nedaleko Boghni na jihu Tizi Ouzou.
Toto řemeslo je v této oblasti výlučnou záležitostí žen.
Ženy z Ath Khill jsou známy kvalitou své keramiky, domácího nářadí a dekorativních předmětů.